Perokresba © Miroslav Vomáčka.

Věra Křesadlová, česká výtvarnice, divadelní a filmová herečka a zpěvačka, zemřela ve věku 81 let. Byla druhou manželkou režiséra Miloše Formana a matkou hereckých dvojčat Petra a Matěje Formanových. Křesadlová byla dlouholetou členkou Divadla Semafor a hrála i ve filmu. Během studií zpívala s amatérskou bigbeatovou kapelou. 

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Eva Olmerová byla jednou z nejvýraznějších osobností české jazzové a šansonové scény.
Narodila se 21. ledna 1934 v Praze, zemřela 10. srpna 1993 tamtéž.
Začínala jako pianistka, ale brzy se prosadila jako zpěvačka s nezaměnitelným hlasem.
Její styl kombinoval jazz, blues, šanson a soul — často přirovnávána k Bessie Smith nebo Billie Holiday.
Vystupovala v pražských klubech, spolupracovala s předními jazzovými hudebníky jako byl Karel Velebný nebo Milan Svoboda.
V roce 1969 si zazpívala s Ellou Fitzgerald na lodi na Vltavě — Ella ji chtěla vzít na turné, ale komunistický režim jí to nedovolil.

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Jiří Padevět (1966, Praha) je český spisovatel, nakladatel a popularizátor moderních dějin:
Ředitel nakladatelství Academia od roku 2006.
Získal Magnesii Literu za Průvodce protektorátní Prahou (2014).
Zaměřuje se na protektorát, poválečné násilí a komunistickou diktaturu.
Uvádí pořady Krvavá léta a Temná doba o totalitních režimech.
Autor knih jako Krvavé finále, Krvavé léto 1945, Komunistické lágry, Postoloprty.
Vystupuje jako komentátor dění, člen Rady České televize (od 2023).
V roce 2023 dokončil studium andragogiky na UK.

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Marek Wollner (1967, Plzeň) je známý český investigativní novinář, spisovatel a bývalý šéf pořadu Reportéři ČT:
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, působil v Respektu, Lidových novinách a spoluzakládal časopis Týden.
Od roku 1999 pracoval v České televizi, od 2004 vedl a moderoval Reportéry ČT, později i pořady 168 hodin a Černé ovce.
Získal Cenu Ferdinanda Peroutky (2015) za přínos investigativní žurnalistice.
Napsal knihy Ukradené knihy, Babiččin Majnkampf a já, Reportér na odstřel (2024).
V roce 2022 čelil obviněním z bossingu a sexuálního obtěžování – policie případ uzavřela bez zjištění trestného činu.
V roce 2023 odešel z ČT a stal se šéfredaktorem politické sekce Týdeníku Forum ve vydavatelství Forum 24.
Jeho styl je ostrý, kritický a často se pouští do mocných.

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Zdeněk Šarapatka (1958) je český publicista, politický komentátor a bývalý člen Rady České televize:
Vystudoval speciální pedagogiku a sociální patologii na UK, původně typograf.
Působil jako poradce premiéra Miloše Zemana, později jako ředitel sekce premiéra Stanislava Grosse.
Proslul v kauze Olovo, kde odhalil pokus o diskreditaci Petry Buzkové – tím si znepřátelil část ČSSD.
Po odchodu z politiky se věnoval novinařině, moderoval politické debaty a psal komentáře pro Forum 24.
V letech 2015–2021 člen Rady ČT, hájil nezávislost veřejnoprávního vysílání proti politickým tlakům.
Vedl soudní spor s prezidentem Zemanem kvůli dehonestujícím výrokům – Zeman se mu musel veřejně omluvit.
V roce 2022 kandidoval do Senátu za TOP 09, ale neuspěl.
Jeho příběh je plný střetů s mocí, ale i důsledného hájení svobody slova.

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Dagmar Pecková je výrazná česká operní pěvkyně a příležitostná herečka, známá svým osobitým stylem a otevřeností:
Narodila se 4. dubna 1961 v Medlešicích, vystudovala Pražskou konzervatoř a operní studium v Drážďanech
Působila na světových scénách: Berlín, Londýn, Paříž, San Francisco, Tokio, Vídeň, Curych aj.
Získala Cenu Thálie za roli Carmen (1999), Stříbrnou medaili předsedy Senátu (2022) a medaili Za zásluhy I. stupně (2024)
Hraje i činoherní role – např. Marii Callasovou v „Mistrovské lekci" nebo Carmen v autorské hře „Carmen y Carmen" s Bárou Hrzánovou
Vydala řadu alb, např. Hříšnice, Wanted, Nativitas, Mahler: Píseň o zemi
V roce 2024 napsala autobiografickou knihu složenou z fejetonů
Založila festival Zlatá Pecka v Chrudimi, který podporuje mladé talenty
Kromě hudby miluje vaření, háčkování a rychlou jízdu autem

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Josef Lux byl výraznamný český politik 90. let:
Zemědělský inženýr, původně zootechnik v JZD Zálší
Předseda KDU-ČSL (1990–1998), místopředseda vlády a ministr zemědělství
Pomáhal formovat českou politiku po roce 1989, byl známý jako mistr vyjednávání
Hrál klíčovou roli při vzniku vlády Josefa Tošovského po tzv. sarajevském atentátu
V roce 1998 oznámil, že trpí leukémií, podstoupil transplantaci kostní dřeně v USA
Zemřel 21. listopadu 1999 ve věku 43 let v Seattlu na komplikace po léčbě2
Jeho památku připomíná Nadační fond Josefa Luxe, který podporuje etiku a výzkum leukémie.

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Otokar Foltýn 

Plukovník Armády ČR, působil jako náčelník Vojenské policie (2022–2023)
Od roku 2023 pracuje ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky
Vystudoval Právnickou fakultu UK, vyučuje na Filozofické fakultě UK a studuje doktorát z moderních dějin
Nasazen v misích Kosovo (2006) a Afghánistán (2009, 2019)
Expert na mezinárodní právo a hybridní konflikty, spolupracuje s Českým červeným křížem

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Ota Pavel vlastním jménem Otto Popper, narozen 2. července 1930 v Praze, zemřel 31. března 1973
Byl sportovní novinář, působil v rozhlase i časopisech jako Stadion a Československý voják
Proslul vzpomínkovými prózami o dětství, rybaření a vztahu k otci – např. Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby
Psal také o sportu – Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského
Trpěl maniodepresivní psychózou, kvůli které odešel do invalidního důchodu
Pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze

Perokresba © Miroslav Vomáčka

Jiří Grygar -  jeden z nejznámějších českých popularizátorů vědy:
Astrofyzik a astronom, narozen 1936 v dnešním Polsku
Vystudoval fyziku a astronomii v Brně a Praze
Proslavil se televizním seriálem Okna vesmíru dokořán
Autor desítek knih a stovek článků o vesmíru a vědě
Nositel mnoha ocenění, včetně UNESCO ceny Kalinga za popularizaci vědy
Po něm je pojmenována planetka (3336) Grygar
Hlásí se ke křesťanské víře a propojuje vědu s filozofií a etikou
V roce 2024 vydal autobiografii Dvě století v životě pozorovatele